Nejlepší vzdálenost výsadby pro bobkovišeň
Jaká je nejlepší vzdálenost pro výsadbu uvnitř živého plotu z bobkovišně? Mnozí hobby zahrádkáři jsou netrpěliví a chtějí rychle hustý živý plot a jednotlivé keře vysazují příliš hustě. I když se živý plot hned po výsadbě zdá trochu prořídlý, měli byste stále dodržovat minimální vzdálenost mezi rostlinami. Samotná vzdálenost se liší odrůda od odrůdy a závisí na výšce rostlin, které zasadíte do země. Nejlepší vzdálenost výsadby, kterou by odrůda měla mít, lze nalézt také na produktových stránkách příslušných odrůd bobkovišně.
Rozestup mezi jednotlivými rostlinami je důležitá a aby mohly v budoucnu tvořit hustý a neprůhledný živý plot, je třeba vysadit 2 až 3 rostliny na běžný metr. Rozestupy určuje rychlost růstu a požadovaná výška živého plotu.
Rychlost růstu 40 až 60 cm za rok je typická pro tyto druhy bobkovišňí:
- bobkovišeň Caucasica,
- bobkovišeň Novita.
Tyto dva druhy jsou nejrychleji rostoucí bobkovišně a na živý plot jich budete potřebovat:
- na živý plot vysoký 60 až 80 cm: 3 rostliny na metr;
- na živý plot vysoký 80 až 125 cm: 2,5 rostliny na metr;
- na živý plot vysoký 125 až 200 cm: 2 rostliny na metr.
Středně rychle rostoucí druhy jsou:
- bobkovišeň Rotundifolia - rychlost růstu 30 až 60 cm za rok;
- bobkovišeň Genolia - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
- bobkovišeň Herbergii - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
- bobkovišeň portugalská - rychlost růstu 30 až 50 cm za rok;
- bobkovišeň Etna - rychlost růstu 20 až 30 cm za rok.
Pouze u pomalu rostoucí odrůdy jako je bobkovišeň Otto Luyken, u které je rychlost růstu 10 až 20 cm za rok, se rostliny vysazují do živého plotu v tomto počtu na metr:
- Živý plot vysoký 20 až 40 cm: 4 rostliny na metr.
- Živý plot vysoký 40 a vyšší: 3 rostliny na metr.
Rychle rostoucí bobkovišně mohou dorůst až tří metrů a rostou velmi hustě a i zdánlivě vzdálené rozestupy rychle zarostou. Pokud jsou rostliny zasazeny příliš blízko u sebe, kořeny mohou mezi sebou soutěžit a bránit růstu.
Měli byste také myslet na vzdálenost před a za živým plotem z bobkovišně. Pokud jste si zakoupili rostliny bobkovišně, které chcete nechat dorůst do výšky jednoho metru, je vhodné dodržet vzdálenost 40 cm od hranice pozemku a nebo případných konstrukcí, jako je plot, zeď nebo zeď domu. U rostlin bobkovišně, které jsou vyšší než jeden metr, byste měli dodržet vzdálenost minimálně 60 cm.
Živý plot z bobkovišně - výsadba
Nejlepší doba pro výsadbu je na podzim nebo na jaře. Kontejnerové rostliny však můžete vysazovat po celý rok. Podzim je ale nejlepší období pro výsadbu bobkovišně. Keře pak jen trochu vyraší a místo toho si vyvinou kořeny, což je ideální pro růst kořenového balu na novém stanovišti. Na jaře pak bobkovišeň začíná silně růst.
Před výsadbou bobkovišně rostlinu dostatečně zalijte. Chcete-li to provést, umístěte rostliny živého plotu s holými kořeny do vody alespoň dvě hodiny před výsadbou. Rostliny, které jsou ještě v květináčích, by měly být předem ponořeny do kbelíku s vodou, dokud se jim neobjeví bubliny na kořenech. Hnědé nebo zvadlé listy jsou známkou toho, že vaše bobkovišeň potřebuje více vody.
Postup výsadby:
- Vykopejte jamky v doporučené vzdálenosti výsadby pro každou odrůdu. Nezapomeňte dodržet přední a zadní odstup.
- Vykopejte díru větší než je nádoba a kořeny rozprostře
- Vložte bobkovišeň přímo do otvoru
- Vykopanou zeminu smíchejte s kompostem
- Rostlinu zasypejte a udusejte
- Nově vysazenou bobkovišeň dobře zalijte
Množení
Bobkovišeň lze snadno množit řízkováním nebo výsevem. Množení řízkováním je však mnohem rychlejší. Řízky si můžete připravit ve velkém množství při každoročním prořezávání těchto bujně rostoucích rostlin obvykle na přelomu června a července. Použít můžete jak zelené výhonky tak i odřezky z loňského dřeva. Chcete-li vypěstovat bobkovišeň ze semínek, odstraňte semena ze zralých plodů na podzim a nechte je uschnout. S klíčením začněte v únoru. Semínka totiž potřebují bobtnat několik týdnů v chladu při teplotě kolem čtyř stupňů Celsia. Poté se umístí do květináče pro semenáče se směsi písku a zahradní zeminy při trvale nízkých teplotách. Ideálním prostředím pro bobtnání je lednička nebo nevytápěné schodiště. Po vyklíčení se rostliny mohou přesunout na chladné, ale světlé místo. Když sazenice dosáhnou velikosti několika centimetrů, umístí se do normální zeminy a později do vlastních malých květináčů. Na podzim pak můžete dát bobkoišeň na zahradu.
Choroby a škůdci
Bobkovišeň poměrně odolná rostlina a napadá ji jen několik rostlinných chorob a škůdců. Takzvaná nemoc suchá skvrnitost listů peckovin je poměrně častá: Houba zvaná Stigmina carpophila způsobuje kruhové žluté až hnědé skvrny především na mladých listech. Postižené pletivo vyschne a samo se oddělí od listu, takže se v listech časem objeví kruhové otvory. Proti houbové chorobě lze snadno bojovat komerčně dostupnými fungicidy, jako je Ortiva Universal. Nejlepší je použít přípravek hned, jak se projeví první příznaky, třemi až čtyřmi postřiky v intervalu jednoho týdne. Perforované listy rostlina časem shodí, ale jakmile nové výhonky zůstanou zdravé, je choroba poražena.
Častým škůdcem bobkovišně je lalokonosec. Larvy lalokonosce žijí v půdě a požírají kořeny, zatímco dospělý brouk způsobuje na listech typické stopy po svém hodování - jasnou známkou jsou okraje listů, které byly pozřeny ve vlnách nebo zářezech. Likvidace dospělého lalokonosce révového je obtížná, ale larvy v půdě mohou být snadno zdecimovány dravými háďátky. Dravá háďátka lze objednat na internetu jako biologickou ochranu rostlin.