Očkovat nebo roubovat
Možností roubování a očkování révy vinné je několik, ale z praxe je vyzkoušené, že nejlepší je systém přeroubování zeleného letorostu révy vinné (takzvaně za zelena) na přelomu května a června.
Štěpování, respektive roubování je metoda vegetativního množení, při kterém uměle spojujeme štěp (očko, roub) z jedné rostliny se štěpem z jiné rostliny – po jejich srůstu pak vzniká nová rostlina. Štěpování se používá k úpravě vzrůstu a velikosti, umožňuje ušlechtilé odrůdě růst i v jiných půdních podmínkách odlišujících se od jejích normálních nároků, pomáhá vytvářet speciální tvary (příkladem jsou stromkové růže), u některých rostlin se využívá pro nemožnost jiné metody rozmnožení (řízkování). Při roubování se přenáší větší část stonku se dvěma a více očky, při očkování se na podnož přenáší zpravidla jen jediné očko. Existují různé způsoby roubování i očkování, řadíme sem tyto metody: roubování do rozštěpu; kopulace; očkování (nejčastěji do řezu tvaru „T“, Forkertovo); roubování na plocho; roubování na klínek; boční plátkování; roubování do boku (na kozí nožku), zlepšená (anglická) kopulace.
Kdy očkovat
Rouby je nejvhodnější odebírat v prosinci před Vánocemi, protože zimní mrazy v následujících měsících mohou zimní očka poškodit. Rouby založíme do vlhkého písku nebo do PVC sáčku a do konce jara je uchováváme ve studeném sklepě nebo v chladničce. Rouby je třeba pravidelně kontrolovat, zda nevysychají a zda nejsou napadeny houbovými chorobami, zejména šedou hnilobou. V tom případě je třeba ošetřit je namočením v doporučeném přípravku. Rouby musí zůstat zdravé a životaschopné déle než pět měsíců.
Postup očkování
Při červnovém roubování révy vinné používáme dřevitý („tvrdý“) roub, který naroubujeme do zeleného letorostu. Po rašení révy je vhodné vytáhnout z paty kmínku zelený letorost, který (aby se nevylomil) vyvazujeme ke kmínku přeroubovávané rostliny. Ideální tloušťka zeleného letorostu pro přeroubování je 5–8 mm.
K roubování se využívá jednoočkový roub, který se seřízne do klínku. Následně rozštípneme zelený letorost a roub postupně do připraveného rozštěpu zasuneme. Očka na roubu a podnoži by měla být postavená proti sobě. Roubové spojení pevně ovážeme roubovací páskou.
V místě roubování je vhodné ponechat list, který zabezpečuje jednak výživu roubového spojení a jednak může stínit roub a omezit vysychání. Horní část roubu není vhodné zamazávat štěpařským voskem. Jestliže dojde k ujmutí, projevuje se intenzivním slzením a vosk by se mohl vymáčet na očko a znemožnit rašení.
Co se děje po očkování
Při úspěšném roubování raší očko do 7 dnů.
Během vegetace začínají nové letorosty intenzivně růst a již v dalším roce je možné tvarovat na keři tažeň a odříznout přeroubovávaný keř. V roce roubování je vhodné z rostliny odstranit květenství, aby jednoleté dřevo nového letorostu vyzrálo. Dobře vyzrálé dřevo je hnědě zbarvené a při ohybu mírně praská.
Tento způsob roubování je velmi jednoduchý a představuje poměrně velkou jistotu úspěšného přeroubování.
Na co si dát pozor
Když po prvních pokusech zjistíme, že se podnožové řízky s naroubovaným vrcholem špatně ujímají a že roub takto nepřirůstá a jeho očko vadne, můžeme postupovat tak, že nejprve necháme klasicky zakořenit podnož a roubovat budeme až později, kdy už bude schopna přijímat vláhu svými kořínky. Přece jenom je rozdíl mezi domácími pokusy s několika kousky révy oproti velkosériovému provozu, kde je nutno vyprodukovat desetitisíce sazenic s minimálními výrobními náklady. Amatéři si mohou dovolit si s každou sazeničkou náležitě pohrát. Důležité je přesné vedení nože, jedině to zaručí přesný řez. Pokud má nůž vůli, je problém trefit se doprostřed řízku, nebo alespoň dvakrát do stejného místa, tedy jak na podnoži, tak na roubu. Není to tedy vždy jen o cviku, i když bez něj to taky nejde.
Autor: © Mgr. Světluše Vinšová
Foto: © Conc